Sonet.. ?

Všude kol tma, jen měsíšní svit.
Nás dva snad svedl osud.
Věz že já nevěděl jsem dosud,
jaká je láska ušlechtilý cit.

Dříve já hýřil po nocích
a šeptal slova sladká,
vždy, když jsem slyšel dívčí smích,
však nechal si zadní vrátka.

Dík tobě vím, jak planá jsou slova,
že mlčeti někdy je více.
Hlava se točí, já šťasten jsem znova...

Zas jenom luny svit, za okny svíce...
Vždyť tys toho svědkem snad,
že mít rád je víc než milovat...