Chatička schovaná v zarostlém koutku
ukrývá v sobě bezvládnou loutku.
Ta loutka nežije, necítí bolesti
a nemá důvod, proč honit se za štěstím.
Až jednou přeběhne pavouček po tváři
a loutka ožije, oči se rozzáří.
Horečně touží po lásce, milování.
Přemýšlí o ní a sní o poznání.
A nejí ani nepije
a steskem skoro nežije.
Vždyť ani neví, co pořádně hledá.
Les temně šumí a odpověď nedá.