Já a plyšoví medvídek...

Anotace: ...přenádherná báseň... -omluvte mou troufalost,je to napsané v mužském rodě.

Ležím tam,kde lehávals ty
s plyšovím medvídkem v náručí,
ještě stále je tu cítit tvůj stín.
Tvá vůně pomalu už vyprchává a já už vím,
že i tuhle vůni brzy ztratím.
Medvídek plyšoví leží dnes vedle mě,
jako vzpomínka na tebe.
Se smutným výrazem čeká,
až ho obejmeš,
jak jsi to dělávala mě i s polibkem.
Oba už víme,
že tohle zůstane v našich srdcích
jako radost cos rozdávalas na věčnost.
Teď jen říkám,
MÁM TĚ RÁD,
studenému kameni,
kde je fotka tvá
a kde je růže červená.