To ticho . . .
kolem nás
jako nedozírné obzory
. . . oceánů . . .
To ticho . . .
Neslyším nic
Bojím se Tvých úst
Zakletá bráno nemilosti
Ještě chvíli podržím Tvou dlaň
(ještě chvíli být blíže Tvému srdci)
To ticho . . .
kolem nás . . .
Ztracená bárko
v nedozírném prostoru
posledního loučení
- Měj se ! -
- Přeju Ti hodně štěstí! -
Odbytá chvíle na orloji marnosti
nepochopitelného zmaru . . .
Ještě se ohlédla
Naposledy
Když čtu
tu ódu na ticho
a vzpomenu si
na stříbroústou lyru
rozeznívající heboučké komnaty
splínu
je mi nějak snově
02.04.2008 20:22:00 | Lucie Teru