Anotace: Po delším odloučení od všeho živého rodu ženského a člověčího mě začínají napadat i takovéto myšlenky. Zároveň se omlouvám za pozvolný přechod do jiné kategorie děl v závěru dílka.
Chybíš mi nejen na papíře.
Scházíš mi také na displeji.
Bez tebe strádám v pusté díře.
Zteřelé zbytky, co ve tmě tlejí.
Jakáže tíže mě k tobě víže?
Jakéto procesy se ve mně dějí,
když stále toužím míti tě blíže
a uvnitř pláču, i když se směji?
Přistaň zas u mne v dobré víře,
mé zchablé svaly opět ztuž!
Chci skonat v rozkoši, slastně si hýře,
než pojít jako planý muž!
________
(Než pojít jako planý muž,
to radši zjistím, kde visí puška,
a ustřelím si...
...pampuluška.)
Jestli budeš střílet pampuluška, bacha na chmýří. Já ho měl tenkrát plné oči...
29.05.2008 10:25:00 | Aťan
To je lepší skon jak ležet nemohoucí a být odkázán na druhé. Toho pampuluška si ještě nechej.
05.04.2008 13:00:00 | Psavec
ojoj... jaro už je tady :o)
docela vtipný závěr...
05.04.2008 10:16:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd