Boj o lásku

Jsem jak odkopnutej pes…
Co si říká… proč sem lez?
Nechtěla jsem tě zraňovat…
Naopak, začala jsem tě milovat.

Po tak dlouhý době,
Stýská se mi po tobě,
Lásko, já tě miluju,
Netušila jsem, že tě zraňuju.

To bych nedopustila,
Hořkost jsem okusila,
A to ty doufám víš,
Jenže ty to nevidíš.

Beru, že se cítíš ukřivděn,
Říkáš mi: Na mě zapomeň?
Prosím, ta svá slova zvaž,
Záda mi v rychlosti neukaž.

Protože já ve své pýše,
Budu se na věc dívat z výše,
A i když bych to oplakala,
K tobě bych se nevrátila.

Možná hrdost? Možná strach,
Ten pád si nezopakovat.
Mrzí mě, to co se stalo,
Ale ve finále toho bylo málo.

Jsme oba hrozně tvrdohlaví,
Ale vždyť my jsme se milovali.
Jenže neustoupí ani jeden,
To radši krvavý boj svedem.

Radši boj na smrt, ne lásku,
Vidět toho druhého na provázku,
Smát se, že opět prohrál sázku,
Že už nevydá žádnou hlásku.

Tohle vše po jednom roce,
Nemáme od sebe pravomoce,
Svobodní jsme přeci oba,
Tohle je hold jiná doba.

Chceš – li, jdi si kam chceš,
Nepočítám že tu zůstaneš,
Nemám proč na tebe vinu svalovat,
Nezbyde mi ale, než tě dál milovat.