. . . jsem na poště
. . . jsem na poště
Jsem na poště
Na pohlednici
maluji písmena
Jsou to malá i velká srdce
Pak jsem si vzpomenul
že jsem nechal otevřené dveře
od našeho podkrovního bytu
Jen nevím
jestli mám ještě klíče
Myslím že jsem je raději zahodil
Bláhová naděje
že se mi vrátí
a že ji najdu v koupelně
ze které mě rozpustile vykáže
aby mě vzápětí volala zpět
abych jí omyl záda
a abych jí podal ručník
a abych . . .
(no však víte)
Je to zvláštní . . .
Kdo ví
jaké by mělo být pokračování
. . . nakonec proč ne . . .
Stojím na břehu řeky
a do písku maluji Tvé oči
Pak napíšu jeden verš
- "Vrať se mi!" -
a pak druhý . . .
(Potřebujeme to oba - já i Ty!)
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
...nakonec proč ne
kdo může s určitostí říct
jak by to tenkrát dopadlo
kdybych tě potkala na ulici
jak házíš klíče
do kanálu
a jaké pokračování
by měl ten vlahý příběh
z koupelny
kde by jsi mi utíral
mokré vlasy do ručníku
a taky...
......však víš
je to jako věčné opakování
jen s jinými tvářemi
a zcela odlišným duchem
do písku by jsi
pak možná místo
"Vrať se"
psal "Zůstaň"
protože se nedá vrátit
do přítomnosti
která se nestala
kvůli podivnému
řízení osudu
a věčnému míjení
dvou cízích lidí
s podobnou duší
...a mé namalované oči by se smáli
i když plné písku
...tak proč ne
09.04.2008 17:29:00 | Lucie Teru
