Kdo ví, co bude?

Telefon z Afriky vyzváněl
v noci na mém stolku
volal mi přítel vzdálený
prý smutní pro jednu holku

Má hnědé oči a blond vlas
štíhlý pas, příjemný hlas
jen dálka hodin ho že pálí
a cizí řeč tam kdesi v dáli

V pátek letadlem prvním
přiletí prý mi přát
jen nevím kde blond vlasy najde
ty které měl tak rád

Ze smutku svého mám teď zas
červený ohnivý vlas
snad neodletí hned tím příštím
k africkým pouštím

na pořád