Odloučení

Měsíc svítí, hvězdy září,
Slza se třpytí na polštáři.
A ty, vzdálen stovky kilometrů,
Posíláš lásku na vlnách větru.

Vrátíš se mi? Dnes? Či za rok?
Copak nemám na tebe nárok?
Copak je nutné naše odloučení?
Copak je nutné naše utrpení?

Je už půlnoc, já ještě nespím.
V posteli ležím, na tebe myslím.
Možná si taky smáčíš tvář
A tvé slzy kanou na polštář.

Ach kéž už by si byl zas zpět,
Ach kéž bych tě mohla zas uvidět!
Modlím se k bohu dnes a denně,
Aby si byl, má lásko, u mě.