Baletce

S tíhou zavřených víček,
se silou slábnoucího dechu,
daruji zeleným listům dotek,
pohledem zašeptám ledovému květu.

Rozestelu jeviště z trávy a koberce z růží,
vdechnu jim život a s radostí usnu,
s nadějí zakletou počkám pak potají
na setkání našich dvou světů.

Přilákám baletku, co v rytmu srdce tančí,
páry piruet rozhoupe hladinu květů,
v měsíčních paprscích dech se mi zatají
nad její stříbrně nesmírnou krásou.

Konečky prstů pohladit skráně,
na modré pohledy myslím dál,
dotknout se zlehka jen její tváře,
jak strašně jsem se bál.