Návštěvnost
Dopřej mi pár nádechů
Dopřej mi pár nádechů
něžně ověšené ševelením doteků,
pluješ po hladině vesmíru,
unikáš stínu,
ve sličných tůních se zhlížíš,
a já bloud,
celé věky škobrtám za tebou.
Do jakého cíle mne to vedeš?
Do klidné lesklosti
každodenní smrti,
tam kde končí vzduch
a začíná milování,
kde duši omývá teplý proud
a pulzující vítr
rozpletl přísný cop
v kučeravou pěnu vášně?
Postůj,
dopřej mi pár nádechů
úlitbu vykonat,
a v pohostinném loubí
bledou chvilku,
do zákmitu rtů přikovat.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk...je kouzelná...jsem ani nedýchala, abych nádechy nerušila
16.04.2008 23:05:00 | Lota
... máš je mít
16.04.2008 10:42:00 | Marcella
Vítr ve svém pulzním řádu
či vzduch, po ozonu voňavý
mě nenazvali přítelem
Že jsem tu snad pro parádu
jen prolétnou kol mé hlavy
když v pohledu mém nesmělém
je prosba k větru, pro tu šelmu
co plést cíleně zná copem,
k muži však vášní zkoušenému
jizlivým jen hodí okem
A vzduch neustoupil o krok ani
i v dobách, kdy jsem býval mlád
z prostoru pro milování
Tak dál vybočuji z řad
v pustém loubí, na mizině,
jen nádechů mi zbývá pár,
má každodenní přítelkyně
zná jen smrt, co vděku dar
***
Jiří s.
15.04.2008 22:25:00 | j.c.
suprovní 1*
15.04.2008 08:25:00 | cevert
...dopřeji ti i víc :) ...
15.04.2008 06:48:00 | WhiteSkull