Nechci....
Nechci....
Anotace: ...
Přeplněný popelník típnutými nadějemi
pošlapaná dlažba s hrbolky mojí paměti
zakopávám o ně….
Jsem námořník chodníků s kurdějemi
bezzubé dásně…
zpovídám se mému nenarozenému dítěti…
Plížím se nocí, cítím Tě v sobě
voníš mořem a dálkou
a čajem o páté.
Tepeš vzpomínkami…..je jich plná řeka
přes její vodopád přeletím zakletá v sovu.
Jen svět kolem se na chvíli slzami zamžil,
plížím se nocí .....
jsem vykradačem našeho hrobu...
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk25.04.2008 23:37:00 Já Esther Ruth
óóó bože... to je tak ladné... óóó... a přitom... chápeš.. :D víš co myslím. ach jo. krásné. fakt.
24.04.2008 00:54:00 HarryHH
velká láska je jako katedrála naplněná její hřímavou hudbou ...
a pak v druhém obraze ... ztichlé trosky Akropolis ..
které jí kdysi zněly ...
*- ... na to se nezapomíná ...
18.04.2008 20:03:00 paranoidandroid
skvěle metaforicky popsaný pocit...asi jsem zase narazila na někoho zajímavého;-)
16.04.2008 12:32:00 Glooaming
Teda! Takhle krásně smotaný pocity do slůvek - to je bombice! Fakt krásný! Jen... jen mě při tom čtení nějak mrazilo... nevíš, čím to může být?
