*
Svítá
a já to probouzející se slunce
hladím a čechrám pohledem
Svítá –
a tenhleten zázrak každodenní
zná drahnou řadu let ta naše Zem
Svítá
červánky v dáli rudě září...
Já pouze němě přihlížím
Svítá
vánek mi čechrá moje vlasy
….a já si svoje touhy sním
.
Prší
ale ten déšť je velmi jemný
a já mám chuť jít proběhnout
Prší
a kapky lesknou se a srší
Řadí se jedna k druhé – chtějí plout
Prší
a v tom dešti je síla
vnímat tu jednoduchou krásu
Prší
voda je Země jistá žíla,
bez ní už neměla by tolik jasu
.
Vane – vítr jen pronikavě skučí
berouce s sebou co se dá.
Vane – až stromy ohýbají hlavy.
A pro něj ? – je to pouze hra.
Vane – vždy je z něj cítit cosi...
Prolétne tudy – poté tam.
Vane – umí být nelítostně krutý.
Je navýsost to mocný pán
.
Sněží – vločky jen poletují vzduchem
a pak se spěšně rozplynou.
Sněží – je každá jiná. Všechny svěží,
proč krásky teplem zahynou?
Sněží – sněhu už vskutku je tu spousta
i slunce smáčí v něm svůj vlas
Sněží – ta čistota je nebývalá
Je smutné – že má krátký čas
.