Období

Období

Anotace: ...ta báseň je už stará 20let..je to vůbec možný..jak ten čas letí??

Svítá – a já to probouzející se slunce
hladím a čechrám pohledem.

Svítá – tenhleten zázrak každodenní
zná drahnou řadu let ta naše Zem.

Svítá –červánky rudě v dáli září...
Já pouze němě přihlížím.

Svítá – vánek mi čechrá moje vlasy
….a já si svoje touhy sním.

Prší – ale ten déšť je velmi jemný
a já mám chuť jít proběhnout.

Prší – a kapky lesknou se a srší.
Řadí se jedna k druhé – chtějí plout.

Prší – a v tom dešti je síla
vnímat tu jednoduchou krásu.

Prší – voda je dávno Země žíla,
bez ní. . .už neměla by tolik jasu.

Vane – vítr jen pronikavě skučí
berouce s sebou co se dá.

Vane – až stromy ohýbají hlavy.
A pro něj ? – je to pouze hra.

Vane – vždy je z něj cítit cosi...
Prolétne tudy – poté tam.

Vane – umí být nelítostně krutý.
Je navýsost to mocný pán.

Sněží – vločky jen poletují vzduchem
a pak se spěšně rozplynou.

Sněží – je každá jiná. Všechny svěží,
proč krásky teplem zahynou?

Sněží – sněhu už vskutku je tu spousta
i slunce smáčí v něm svůj vlas.

Sněží – ta čistota je nebývalá.
Je smutné – že má krátký čas.
Autor šuměnka, 21.07.2005
Přečteno 351x
Tipy 2
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře
© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter