6
6
Anotace: 6. sonet, pokud se vám líbil aspoň některý z pěti předchozích, tak se mrkněte;-)
Jsi jako růže za svitu měsíce
která si ráda s hvězdami povídá
jsi moje světlo, plamínek od svíce
který mne v temnotě v náručí pohlídá
jsi pro mne nejčistší bělounkou hrdličkou
já na svém korábu ztrácím se ve vlnách
ty se však vracíš s zelenou větvičkou
vedeš mne k pevnině v dalekých končinách
jsi jako anděl, však s křídly motýla
když letíš vzduchem, tak ztrácím dech
jsi krásná víla, co náruč otvírá
nádherně tančíš uprostřed všech
jsi pro mne princeznou z dětského leporela
jsi pro mne tím, co Julie pro Romea.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk26.04.2008 21:24:00 NikitaNikaT.
Myslím, že ten závěr perfektně sedl. Dílko velmi povedené a vlastně za něj děkuji, malučko to zahřálo moje zbídačené tělo, popraskané a krvácející srdce, moju dušu bolavou ...
