Zdáš se mi...
Sním o Tichém jarním vzduchu,
co vede srdce cestou..
Záchvěvů a vzruchů..
Těsně nad zemí..
S kyticí v dlaních na louce plné tání,
s hlavou ve sluneční lázni..
Pluju myšlenkama..
Co mám k mání..
Představuju si Tvé horké dlaně..
Co blíží se k mým vlasům..
A chtějí dotknout se..
Jen tajně..
Představuju si Tvé jemné rty..
Co chtějí okusit..
Stupeň teploty..
Mých úst..
Představuju si Tvůj hlas..
Co vpouští teplo pod mou kůži..
Něžnými slovy..
Které tuším..
.
.
Už z dálky slyším..
Kdosi se blíží..
...je to nádhera , také jsem si to několikrát přečetl ...ten konec zní moc optimisticky ...myslím si , že si už zasloužíš , aby ti všechno vyšlo , co si ve svých básenkách představuješ...Jenže , to si zas jenom myslí Kavec , a co si myslí tvůj osud , to nevím...Jirka
21.04.2008 15:24:00 | kavec
..nádherné, už jen vědět, že si toto žena představuje a přeje.. s tímto vědomím nelze opětovat touhu jinak, než nekonečnou něhou a vstřícností.. :-)
21.04.2008 09:49:00 | Pavelpaja
A tajně vklouznou do pelíšku, cítit tohle všechno ....hmmm, nechávám si jen v myšlenkách zdát ...
21.04.2008 09:13:00 | NikitaNikaT.