Anotace: O důvěře...
Vychutnávám každou stránku, co mi pošleš.
Každou, co mi připlave po vodě,
můj námořníku.
Nechals´mě doma,
a plavíš se po moři.
Láska naše...bojím se,
že vyhoří.
Posílám Ti dopisy,
lístečky,
zprávy i láskyplné vzkazy.
Jenže - kdoví,
která chobotnice
je polkne, vychutná a stráví.
Kdoví, která mořská víla,
do ucha ti zpívá.
Kdoví,
se kterou se hladíš pod hvězdami.
Já jsem tady opuštěná.
Sama.
Kolem plno slané vody.
Tak vypadá to se slzama.
Ráda bych za Tebou připlavala.
Sice bych se utopila...
ale už nebyla bych sama.
Jenže se bojím,
chybí mi odvaha.
A tak jenom čekám,
jestli mi zpráva připlavá...
pod hvězdama.
24.04.2008 07:15:00 Pavelpaja
:-)) viz předchozí koment - hned jsem si při čtení vzpomněl na staré trampské typu "námořník má svou holku rád, bez moře však nedovede žít, námořník smí prosit i lhát, vždyť za chvíli musí odejít..." :-)
23.04.2008 21:21:00 uživatel smazán
Připomněla jsi mi píseň Japonečka...