Anotace: člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D blázním...blázním...
*
Vyzul jsi mě z polobotek
- váhám přešlápnout
v komůrce začal bál myší
a já se chvějíc
pohroužila do myšlenky
čímpak že tvá kůže
navoní mi vlasy…?
snítkou z heřmánku ?
studem před sblížením?
hádám
kdo polkne první
to popínavé ticho
/co přiškrtilo odhodlání na útěky/
Kdo tok času
mi na spáncích zruší?
jak smutné věty
od Shakespeara
o jménech -
těch
mezi Montéky a Kapulety
*
Věřím,
že kdyby žežuličky
nabídly rána rarachům
uspávaná tancem
přestala bych dlužit
/tři rozpolcené kroky/
k užaslým duhovkám
tvých očí
*
budu se jen opakovat - nádhera...slůvka poletují z květu na květ..."popínavé ticho" mě dostalo na lopatky...
30.04.2008 12:47:00 | el viento
=-O tomu se říká ostrá věc :) ... někdy se vyplatí... utéct v pravou chvíli... ať už o půlnoci... nebo kdykoli jindy :)
25.04.2008 18:26:00 | prostějanek