Snad . . .
jdeš svému slunci vstříc
Nádherné jitro probouzíš
. . . v mém srdci . . .
když pohádky
ptačího pírka lehčí
. . . vyprávíš . . .
Cítím Tvé prsty
jak hledáš mou dlaň
Hebkost té chvíle
ke rtům pozvedám
(abys neviděla)
Nejspíš Tě miluju
Na délku dvou srdcí
spřádám těch pár veršů
(jako dobrou přízi)
Teď hledám obálku
. . . do které . . .
vejde se s polibek s objetím
Zvláštní večerní poštou
pošlu je na dálku . . .
Než půjdeš spát
bude tam u Tebe
. . . a na Tvém polštáři
netrpělivě bude čekat . . .
. . . na Tvé rty . . .
i na Tvůj klín
Pak spolu nocí půjdem
procházkou po hvězdách
než dojdem spolu k ránu . . .
Nejspíš Tě miluju
milenko hvězdných nocí
Nejspíš Tě miluju . . . !
No, vypadá to, že nejspíš jo, nejspíš ji miluješ:). Hezký vyznání.
29.04.2008 08:44:00 | Dota Slunská
Děkuji
večerní pošta dorazila
však když jsem ji otevřela
zjistila jsem že není pro mě
a tak jsem jí zpátky poslala
i tak potěšila
a přiznám se
kousíček jsem si přivlastnila
pro vlastní sny
26.04.2008 19:31:00 | Lucie Teru