Znova a jedinečně

Věty jsou málo, co teprv slova,
když snažím se zase, opět a znova.
Vylíčit odlišně a přitom stejně,
krásně však zároveň obyčejně ..

To, co už dávno víš..

Potřeba vyjářit, nabývá síly,
upřímně, neklamat slovy ošidnými.
Pohladit úsměvem, pohledem, dlaní,
navodit pocit, že bez přestání..

Navěky a pořád pro tebe tu jsem ..

Jen jeden začátek co konce nemá,
daleká cesta, citově nepřehledná.
S vědomím, jistotou jen v jednom bodě,
že navěky a déle... Lásko, miluju Tě ..