Po zdech si kreslím stínohru..
Vlaje mi duší jak hedvábný šál..
Jak křídla ptáků, co tančí ve vzduchu..
Cítím se jako po vítězství král..
Polykám tiše Tvou melodii rtů..
V uších mám tóny Tvého hlasu..
Do víček spadlo mi zrnko jiskřivého jasu..
A v ústech skrývám jemnost šampusů..
Dlaně své přikrývám Tvým vlasem..
Něžně se dotýkám a hledám něhu snů..
Chvěju se proplouvajíc časem..
Na prstech nesouc vůni lotosů..
Nakloň se blíž uslyšíš tichou hudbu..
To srdce mé chvěje se dechem Tvým..
Dech můj s podobou síly vichru..
Běží Ti naproti a chce se mísit s Tvým..
V tichu a rozkoši našich slin..
...ty poslední sloky jsou moc povedené , se mi líbí ,
jsou přímo ukázkové a kdyby je četl ten , co jsou mu určeny , tak určitě neváhá a ztratí se s tebou nejméně
na tři dny...nejsem závistivý , ale taky snad zavidím...Jirka
28.04.2008 15:54:00 | kavec