Příště snad…
Příště snad…
Stojím vprostřed davu,
přesto nikdy víc jsem nebyl sám!
Nesu srdce na popravu,
do prachu ho pokládám.
Do prachu,přímo k nohám tvým.
Jeho tlukot do dláždění tepe.
Strach pařátem krvavým,
bolavou mou duši hněte.
Naděje umírá v bolesti,
ústa šeptají zklamaně,
touha ta topí se v neřesti,
příště ti srdce položím do dlaně…
přesto nikdy víc jsem nebyl sám!
Nesu srdce na popravu,
do prachu ho pokládám.
Do prachu,přímo k nohám tvým.
Jeho tlukot do dláždění tepe.
Strach pařátem krvavým,
bolavou mou duši hněte.
Naděje umírá v bolesti,
ústa šeptají zklamaně,
touha ta topí se v neřesti,
příště ti srdce položím do dlaně…
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
Nádherná,tvé básně mi moc dávají,jedny z nejkrásnějších,co jsem kdy četla...
31.12.2005 20:50:00 | Slza
naděje neumírá..nesmí!! tak to nedovol!!
19.12.2005 13:42:00 | šuměnka
Pořád si ji chodím číst...krása,krása,krása
16.12.2005 20:33:00 | Veríssek
kráááása
13.12.2005 22:26:00 | Veríssek
Nesu srdce na popravu, do prachu ho pokládám //tak tohle mě fakt dostalo, dobrý, máš tam 100
13.12.2005 13:36:00 | Gamy
Fakt dobře vystihnutý
13.12.2005 13:35:00 | Gamy
Ty srdce, já duši vkládám do dlaní...
třeba jen pro krátký okamžik laskání... :o)
12.12.2005 13:38:00 | Cecilka
Nádherná, neodolatelná. Dostala mě na kolena
12.12.2005 11:13:00 | Skalnička
Ano je skvělá...krásně napsaná.
12.12.2005 09:45:00 | takova
tahle je skvělá..
07.12.2005 06:30:00 | jarkaj