°
Ohlédnutí za roh
Hra na schovávání minulosti
v záňadří dnešků
Jako smetí
zamaštěný papír výčitek
prožitého
jako křečovitý smích
za prohranou sázku
na přítomnost
Podoby hříchů
jako seschlé listí stromů
spaluji na hranicích
aby plameny měly co jíst
má-li být světlo
do nového dne . . .
Ohlédnutí
brázda za kýlem
jako znamení
na cestě vesmírem
nekonečných nadějí
být sám sobě sluncem
či alespoň rozžatou loučí
ne jen pouhým stín
byť i on byl stvořen
protoře i světlu se příčí
BÝT osamocen . . .
°
...ohlédnutí...do nevzpomínání...snad nejmoudřejší co člověk udělá...snad...
05.05.2008 12:16:00 | Lota
tak ten konec se mi líbí...že stín byl zrozen, protože i světlo se cítilo osamoceno
05.05.2008 09:43:00 | Raphael
Můj názor na tvé básně znáš...nevím co víc psát.....děkuji že mi prosvětlují každý den
05.05.2008 08:06:00 | Lucie Teru