Obvyklé ráno
Oholit tváře
Zastřihnout plnovous a knír
Na nic nemyslet
(pokud možno)
Pondělky bývají těžké
jako poslední sen
nad nedospaným ránem
. . . bývají těžké . . .
jako být bez Tebe . . .
Tam kde bývalas
po mém boku
na polštáři
stále zůstává
zvlněný Tvůj dlouhý vlas
(našel jsem ho až po Tvém pohřbu)
I naše bible svatá - Alchymista
leží na Tvém nočním stolku
stejně jako na mém Pátá hora
Každá má založenou stránku tam
kde předčítali jsme si naposledy spolu . . .
Obvyklé ráno
trochu kolínské
léky
klíče
a nápis rtěnkou na zrcadle:
- Milý,dnes přjdu později
tak na mně nečekej . . . ! -
s ním i poslední obtisk Tvých rtů
památný . . .
Stále marně čekám
že se mi vrátíš . . .
Je to dnes právě dva roky a tři dny . . .
uffffffffff jsem v práci a slzy mi padají do klávesnice...au tahle opravdu bolí
DOT: ONA....je tam stále s Tebou
06.05.2008 13:49:00 | Noc17
srdce krvácí, oči pláčou, ale my musíme dál bojovat! ikdyž se někdy zdá, že to nejde... :(
05.05.2008 15:58:00 | Kengi
Kéž bych uměla poslat hladivé dlaně.....pohladit duši i nemocné srdce....to jsou zlá rána ty vzpomínková
05.05.2008 08:37:00 | Lucie Teru