Pod podrážkou těžkých slov
mám přišláplou hlavu
tam
u dunící přitažlivosti
Řežou mě na kusy
to nebolí
směju se
to nebolí
Smečka lvů v hrdle
děsí nasládlé melodie
děti ve čtvrtém patře brečí
to dělají vždycky
když neslyší
mámin hlas
Hladím zesilovač
přidávám se k vokálům
zanikám
polykám štěstí
litry tónů
opilý
s naprosto čistou hlavou
... až jednou se vyseru na blbý kecy blbých lidí okolo ...
a začnu ladit život přes muziku ...
... budu určitě v pohodě ... a v obraze ...
Protože muzika ta má jen dvě polohy ...
buďto je krásná a ladí ... a nebo je falešná a skřípe ...
*- ... kéž tak jednoznačně by byl rozdělený i život a jeho hodnoty ... :-((
07.05.2008 00:08:00 | HarryHH