Osud z křišťálu
Osud z křišťálu
Častokrát nevíš co chceš říci
a s mlčením bloudíš.
Tak čmáráš pastelkou po měsíci
a kávu si jen tak mléčně sladíš.
....čekáš na možnosti, kdo Ti dá co víc....(jako vždy)
a ve vteřinách lidských citů,
já chci Ti říct,
že ikdyž nejsem dítě
(ano? opravdu dítě...)
blahobytu
V mé slané víře,
s mým vysněným princem Tvojí tváře,
osudem zdobím křišťálové oltáře...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Byla jsi v Praze?..ve Flamingu a následně ve Valentinu?..myslím, že ano:) Jako básník/"praktik" bývám velmi kritická...ale musím říct, že jsi mě překvapila..tvá poezie "není zas tak špatná"(ehm,nic proti tobě ani literu..:-),opravdu:)
Co se týče života: vím, není nic inspirativnějšího než bolest..ovšem...štěstí přeji, naplnění...zkus se odpoutat..je to těžký, ale...staneš se NOVÝM člověkem..šťastným a svobodným -
10.06.2008 21:03:00 | Andrea Vatulíková
