.
.
Slyším svá přání
z tvých úst
do času padají
a začínají růst
překážky neznají…
Jednou je zdaním
a tvrdě zaplatím
obraná o všechno
(drobné mi nevrátí)
těžké se nadechnout
těžší však dál dýchat
dodýchala pýcha…
bez dechu marně ho chytám
a nízko při zemi
lítám…
křižování? míjení?
pak svůj dech doženu
a pro změnu
i sobě uvěřím
vím
nebude to snadné…
…co sama nezvládnu – zvládnem?
.
.
...v něco by se věřit mělo , protože , když nevěříš , tak nemáš ani vytýčený žáden cíl , kterého chceš dosáhnout ...Moc se mi tvá básenka líbí , je super ...
Přeji ti hezký den Jirka
09.05.2008 17:27:00 | kavec