Kde byli ti
co pomoci měli
abych nezemřela
po srdeční stránce
kde byli ti
co slibovali
zachránit moji duši
když padala
tak hluboko
cítím se stlačená
připravena k výbuchu
jaderné bomby
uvnitř mého těla
a strasně toužím
aby nebyla pravda
tohle všechno
kde je spravedlnost
výčitek celého světa
když pláču
pro jedno rozhodnutí
slibovali
pomoci
ale kdo může
jsem jen žena
vytržena
z
bůhví čeho
sama nevím
jsem jen žena
opuštěná
zahanbená
zklamaná sama sebou
a jedním otcem
který nikdy nebude mužem
pro své útěky
kde jsou dny
kdy jsem milovala
a byla milována
kde jsou dny kdy jsem byla šťastná
a mohla tančit
ve vlahém dešti
kde jsou dny kdy hořkost na jazyku
nepřipomínala krev
a na jednom mém slovu
nestál celý život
-
tak strašně nevinný
Katko upřímně, tohle je tvoje NEJLEPŠÍ básnička, jakou jsem od tebe kdy četl. Dychtí po vzduchu, vyzařuje z ní osobnost a cit, tady se tvůj talent myslím projevil naplno, je úchvatná. Opravdu.
unforgettable - nezapomenutelná
16.06.2008 18:45:00 | PUERO