Stojí,
nebo kráčí,
ale nikdy člověk neví,
zda nestojí,
za rohem dva rváči.
Jestli nečekají,
právě na tebe,
aby ses mohl,
podívat do nebe,
nebo o trochu níž,
co ty holka,
vlastně o tom víš?
A jestli se už nevrátíš,
tak neboj,
stejně každou noc,
má duše,
bude s tebou.
Stejně žiju jenom pro tebe...