Touha

Anotace: Měla to být prosba za odpuštění, něčeho, co jsem nikdy nechtěla udělat...ale taky jsem nikdy neměla odvahu to dotyčné osobě dát přečíst..až teď. Je to pro tebe.

Touha

Radost zrozená v bolesti
stahuje bytost mou
do propastných hlubin
nekonečných spirál barev.
Rozedrané cáry srdce plápolají
jak vlajka na půl žerdi
a prosí vítr o naději...

Smím psát otazníky do kroniky vlastního bytí?
Toužím zeptat se převozníka na cestu zpět,
jež dávno přestala existovat.
Panáci v poli marně ukazují směr
těm chmurným poutníkům s černými kabáty slz.
Snad alespoň oni pochopí
proč
dala jsem přednost zlu
před pohledem do vlastní tváře
a odnesou mne
na křídlech zapomnění
z pekel samoty
do ráje odpuštění.