Anotace: takový první pokus.. nekamenujte mě prosím :)
Vůně tvého šamponu zůstala ve mně,
dusí mě do hloubky, sváže mi ruce,
přejíždíš po kůži, šeptáš mi ve tmě,
studené prsty drtí mé srdce.
Líbáš,
Laskáš,
Šeptáš,
Odcházíš,
Nemiluješ.
V obrovské posteli na předměstí,
zavřené dveře jsou jí oporou,
zas sama mladinká hledá štěstí,
snaží se nestát se potvorou.
25.10.2009 18:46:00 Patěnka
píšeš neskutečně krásně, mocně, něžně, působivě... má to všechno... jako bys mluvila z duší všech lidí co poznali bolest lásky. A ještě: štěstí na sebe nechává často čekat. Neztrácej naději, to Tvé je už určitě na cestě.
30.05.2008 12:13:00 el viento
v žádném případě nekamenovat - když, tak maximálně plátky čajových růží... piš ! jen tak dál...
28.05.2008 10:25:00 obyčejná
Děkuji moc.. netušila jsem, že by se to mohlo líbit :) třeba se pokusím ještě o něco..
27.05.2008 11:40:00 mexico
třeba si to namlouvám,ale kromě dobrých veršů tvoje básnička obsahuje i určitý skrytý podtext a jeho smysl je mi blízký!
Těším se na další...
21.05.2008 17:42:00 Jahodová kopretina
Někdy se začít musí....já taky teprve začala před nedávnem:)..T
16.05.2008 10:33:00 obyčejná
děkuji moc :) jsem ráda, že se líbí.. byl to opravdu jen takový první pokus :)
16.05.2008 09:35:00 Orichi
Tak konečně básnické dílo....
...a moc krásný dílo, máš talent,
tak to vidíš máš to v sobě! =)
14.05.2008 20:57:00 malá čarodejnice wiggová netopýrková
je nas tam vic v te risi...a vudce stale nemame:-) nastesti...