Comme l'Araignée

Anotace: Verunce...

Pokud mi k cílové pásce
zbývá 1,4x10 na devátou vteřin
tak z nich, jen co vzklíčí za záclonou noc,
utkám velejemné vlákno
natolik však pevné, aby uneslo váhu mého dojetí
(a pavučinu jako nebohý latrodectus mactans při námluvách)

Spustím se střemhlav dolů
- patrně si spálím dlaně, poněvadž nešplhám často -
do hedvábné vzdušné tmy, k tvému srdci
(kdo jiný by ti zalátal sny?)
pod vláčnou ospalost tvých boků
(už dávno se v tobě nebojím!)

A pak neslyšně…
…ještě jeden hlt
tvé horoucí nahoty
v hedvábných bocích tmy
a než znovu otevřu oči
uvěřím, že nemáš po milování hlad