Odpusť mi, prosím

Ležíme nazí vedle sebe v posteli,
ležíme bez hnutí ve světle svíce,
jako milenci, co nikdy nebudou, protože nebyli,
jako milenci ležíme tiše.

Beze slov a bez lásky,
se srdcem studeným jak led,
ta svíce na stěně kreslí obrázky
a já se ztrácím, tam, kde je můj snový svět.

Chtěla jsem Tě milovat a ono to ze začátku bylo krásné,
ale každá hvězda, každý plamen jednou zhasne.
Tak jako zhasl ten náš.

Trpím, protože Tě stále miluji,
ale vím, že si jen naivně růžovou budoucnost maluji.
My spolu nemůžeme žít.

Tak mi odpusť, jestli jsem Ti ublížila,
asi nepochopíš, že to v podstatě není moje vina.
Já už takhle nemůžu dál.

Ležíme nazí vedle sebe v posteli,
ležíme bez hnutí ve světle svíce,
jako cizinci, co nikdy nebudou, protože nebyli,
jako dva cizinci ležíme tiše.