Rozkvetla! Růžová Hortensie,
až s ostychem nakláním se k ní
to láska je, tuším, poslední
Poslední, ta nejvroucnější vždy je
Květina, co léty neuvadla
karafa snů dosud nedopitá,
ač vtěřin stroj zběsile již tiká
ve stínu lenivého kyvadla
Dokořán okna, bez ruchu ulice,
růžová šerpa vlaje na průvanu,
zde kdysi vyzdobil jsem slávobránu
jíž Popelčiny prošly střevíce
Křeslo jen a její rukavička,
smích dozněl tónem žertovným,
po ohňostroji zbývá dým,
i ten novou touhu v duši hýčká
Ať dechem šeptá, laská mě, ať dříme
či zmizí, jak pronikla by zdí
vždy vrací se než se připozdí
na skobu lásky šat že pověsíme
nádherný smysl pro rým detail čte se to krásně..na růžový satén sedá prach...
12.08.2008 15:58:00 | Noc17
Miluju ohňostroje,líbí se mi i růžové hortenzie a taky tvoje veršování.
23.05.2008 23:34:00 | Květka Š.
To není básní, Cris, to fouká vítr odjinud,
ale každý vítr jednou ustane a slzy oschnou
Jiří
22.05.2008 21:10:00 | j.c.
Zasnila jsem se,
jak pohádková Popelka..
Když zřítelnice má,
Tvé řádky dočetla..
21.05.2008 21:02:00 | labuť