nebe plné vůní jara
zachmuřené pláštěm deště
mraky vrhající stíny
na naše čela
a vítr prostupující
tělem mým
rozechvělá
jako lístky stromů
ve větvích
celá roztesknělá
se zase bojím
že jen sním
zase mé srdce
plné vrásek z čela
zase jím tak teskně zní
tvůj strach z mé blízkosti
...
bože! :) kde se jen berou tak krásné verše
a co vše chtějí, ta srdce, co je píšou? :)
22.05.2008 15:20:00 | blue