Anotace: ...je moje štěstí. Dostanu ho někdy zpět? Ne, nemůžete pochopit, opět mám hlavu plnou "sebevražedných" myšlenek a všechny ty pocity tvoří barevný kolotoč, který se nemůže přestat točit...Dokud ho něčím nezastavím.
Skleněný palác
Co chránil naši lásku
Se tříští na kusy
V každém tom kusu jsme my dva
Každý střípek nás zobrazuje ve všech dobách
Dobrých i zlých
/Budeme držet při sobě, pamatuješ?/
Nic nás nemůže rozdělit
………………………….
Když se ukázala první překážka
-Věž, na kterou bylo třeba vylézt
Přemohla tě akrofobie
A strhla zpátky na zem
………………………….
Přízemní hlupák
Co se krčil na dně tvé dušičky
Ukázal pravou tvář
Skrze průhlednou folii
-Prochází záření alfa
/Tak dávej pozor, kam šlapeš/
Abys nedupl
Na moje štěstí
Které jsi zahrabal, tam hluboko pod zem….
Ahojky! Řekl bych hodně časté téma podané v neobvyklém kabátě. Rozhodně TIP (aj velký). :)
17.02.2010 21:04:00 | brooklyn
Ahoj Leni,básnička je moooc krásná,jo,palác se tříští na menší a menší kousky... Ale ted už je to skoro zahojeno,že???Martin ti třeba postaví taky takový.. ;-) Měj se,pápá
18.08.2008 15:06:00 | Rošták Domča
za tohle máš odemě st...a víš proč? Protože...takhle to má více chlapů...pohádkové palácy se pak bortí..:-) krásně napsáno!
20.07.2008 11:46:00 | Lady Carmila
Snad už se blýská na lepší časy...Štěstí vykukuje zpod hlíny :-)
21.06.2008 11:25:00 | Princezna.Smutněnka
Radiácia? Aká radiácia? V básni nič také nebolo, takže trochu Of Topic. Žiarenie alfa je obyčajné svetlo, tá tvoja radiácia sú lúče gama. ;-)
Ale k básni: inšpiratívna.
24.05.2008 16:03:00 | Sarazin Faestred