Metastáze v souhvězdí Orionu...

*
Než kouř se odporoučí
z rozpraskaných rtů
i ze silnice

řeknu

že podobáš se souhvězdí
na mém levém rameni

že jdeme po oblacích
jak po asfaltu
do ulice

kde stíny
prošacují kapsy

jako by někdo za náplasti
vypisoval odměny

Asi vytušily...

že se jen tak nerozpustí
tvé děti ve mně

- puchýřky ve rtuti

jak upomínka ze zastavárny
jak křídlo
na jediné užití

když
v horečkách bez příznaků

bloudíme nocí
kolem domů

počítáme metastáze

a ty

podobný Orionu

přísaháš

že přiopilé prsty
teploměrů
malomocní láskou

*