Krvavá láska

Prochřadlá choulí se v studeném podkroví
Na rukou cinkají stříbrné okovy
Z dálky sem doléhá varhanní requiem
Za oknem havran stál - ten snad ji přežije

Studená sonáta krkavčích pohledů
Ženich dal do klopy myrtu a jehnědu
A chytil ji za ruku, zimou již zbělela
Vede si nevěstu - tak mladá, tak nesmělá!

Na bílém nádvoří dali se do běhu
Nohy se míhají, boří se do sněhu
Křehké je milovat, když země je studená
Když sněhem je zalita podlaha kamenná

* * * * * * * * * * * * * * * * * *

Sklíčené tóny jsou v žalostném dojetí
Těžké je žíti dál, láska když odletí
Ztěžknou ti nohy a hlas škrábe jako nůž
Z koutku úst vytéká nasládlá, horká růž...