Bez názvu

Anotace: ...kdyby někoho napadl nějaký dobrý název, rád ho přijmu...

Na ústech s polibkem lásky,
rudé rety nalité krví,
žhavé oči plné nezištné touhy,
pro růži z nebes, pro nebe z růží.

Oklamán časem usedám vedle tebe,
vzpomínám na prvé setkání,
večera našeho, jenž patří nám,
polibkem zpečetěn jeden slib.

V náručí růží jen několik,
místo šeříku, výměna nutná jest,
klečím, žádám, brečím,
a na rtech jen slabý úsměv mi hraje.

Na ústech s polibkem lásky,
usedá pomalu prach,
ze zátiší srdce,
kde stín vždy dopadne.

Rudé rety nalité krví,
už čekají na prince,
jenž saň, smyšlenou, skolí,
ale co víc ti může dát?

Žhavé oči plné nezištné touhy,
dívají se na zadeček nejedné krásky,
jen člověkem jsem, jen člověkem zůstanu,
pro touhu v srdci pro lásku v žaludku.

Pro růži z nebes, pro nebe z růží,
stvořena byla láska nás dvou,
stvořen byl dnešní den,
sluneční bez jediného mráčku…