Čokoládová...

Lžící si naberu tvou zmrzlinovou chuť
a hořkosladkou vůni na skořicových rtech.
Roztavenou čokoládou pomažu tvou hruď
a ty olízneš mi ještě zbytky na prstech.

Taješ…

Teď jen něco smutného přihodit se musí,
vždyť na dobré konce jen naivky věří.
Ty jen trpce řekneš mi, že sladké se ti hnusí
a než se stihnu obléct, tlačíš mě ze dveří.

O dva bloky dál zas sedí sama v koutě,
vysnila si zase svou idylickou zem.
Naštěstí už pro ni končí dětské poutě,
teď bude se už dívat jen škvírou za plotem…