Trápení

Trápení

Anotace: Moje pocity měsíc po rozchodu...

Moje duše je motýl, co na květ usedá.
Pohádkou včerejší se stále opíjí.
Pohádka, která dlouhou dobu spát mi nedá.
Pohádka, jejíž konec, pomalu mě ubíjí.

Je to měsíc, co řekla jsi tu větu.
,, Je konec, už nechci s tebou dále být ,,
Tys zanechala mě napospas celému světu.
Já v tom světě bez lásky teď musím žít.

Každý můj nádech zdá se zbytečný.
Každá vzpomínka tak hrozně bolí.
Už dávno nejsem statečný.
Do srdce mého pustili se moli.

Jsem kovář v zástěře ze své kůže.
Žhavý kov holé ruce berou.
Tak velkou bolest nic na světě nepřemůže.
Mě ze srdce krvavé slzy do očí se derou.
Autor Freddie.n, 03.06.2008
Přečteno 370x
Tipy 4
Poslední tipující: WAYWARD, Psavec, bokken, igniss
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Nádherně napsaná, smutná ale překrásná..
Moc se mi líbí.

09.06.2008 13:57:00 | Kamili

...poslední sloka vyhrála.

03.06.2008 14:41:00 | WAYWARD

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí