trochu zvláštni
trochu zvláštni
Anotace: my dva si asi přijdem/ trochu zvláštni. (a tohle asi patří i do Cizosti, i do Miserere)
My dva
si asi přijdem
trochu zvláštni
dve cizí ruce. cizí hlas
/v telefonu mi kdosi
hlodavě praštil sluchátkem
do nastálého ticha
zpíval sis
lalala/
dvě cizí oči.
však ten nos znám
(kreslím ho na nebe,
noc co noc)
a pak už jen čekám
na dvě cizí ruce.
My dva
si asi
přijdem trochu zvláštní
cizí dech, však tak blízce ti voní vlasy
cizí hlad a cizí pel
/nazavolal. nepřišel
jen do prostoru zpíváš si to večné
la
la
la/
My dva si asi
přijdem
trochu zvláštni
možná pro rty
co popraskaly?
A možná proto,
že
jsme
se
nepoznali?
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Rty popraskají v úsměšku či pousmání,
kdo Ti vlastně brání, taky si zazpívat...?
05.06.2008 22:00:00 | spare
kdykoli sem zavítám, vzpomenu si, když jsi v profilu měla cosi o kavárenském povaleči, nepletu-li se, je to už totiž tak dávno. a když čtu, skutečně to na mě dýchne celou svojí atmosférou nějak tak, že se mi vybaví obrázek kohosi, kdo tak trochu sní nad kávou ve velkém ušáku, ach, a je to napůl idylické, a napůl bolavé, ale ten obrázek je ¨vlastně moc hezký. tím nevím, co jsem chtěla říct, ale zřejmě to, že píšeš velmi dobře, a zajímavě obzvlášť. tudíž ti patří má poklona, ač jsem člověkem, co nerad ohýbá svůj hřbet;)
05.06.2008 21:55:00 | Já Esther Ruth
