Maruška

.
Našla pro nás lidi
srdce ve své dlani,
ať už pro sůl zašla
či jahody v ledni.

Maceše a králi
málo se to zdálo.
Přitom nejen děti,
každé já jí přálo.

Maruška to byla,
první, třetí, pátá,
vesmírná družička,
s ní další děvčata.

Našich lásek báje
hledali jsme spolu,
ve vlasech začali,
došli kamsi dolů.

Cestou modrých očí,
nelíčených víček,
sobě byla kočí
spřežení zorniček.

Pohled námi točil,
dotyky kouzlily,
při čajích o páté
nás tancem opily.

Marušky mé drahé,
proč je život krátký?
Jak hodně vzpomínám
na Vaše pohádky.
.