°
nastavuji zrcadlo
příliš mnoho obrazů
v měnící se ekliptice nadějí
. . .
všechna míjení barev
ve stínohře nenaplněných dnů
jako vlčí mák v poli
nebo u našich cest
. . .
Boží muka
. . .
procházíš kolem
. . .
jako by nebylo jiných cest
. . .
než nekonečné hledání
té jiné
chvíle
. . .
přebíhají mezi stromy alejí
od jírovce k olši
a drží svá srdce ve zlaté kleci
v naději
že tam jim bude líp
. . .
jenže v medardovském lijavci
myju si jako Pilát ruce
zatím co Ty
sebe se marně ptáš
proč jsi se na mne neusmála
. . .
Den pohasíná
(těch slz)
marnivé obrazy zmizí i v zrcadle
. . .
a já opět nedočkám se
Tvé odpovědi
°
Je tolik pisálků, tolik básniček. A přitom málo BÁSNÍKŮ a opravdové POEZIE.
Jsi jedním z mála, kdo mě v poslední době DOOPRAVDY oslovil. Píšeš tak něžně a přitom výstižně. Až je to všechno neuvěřitelně krásné, jak Tvá slova působí. Moc si vážím Tvého daru psát, možná i proto že mě málokdo z dnešní generace umělců opravdu dojme..
Jsem z Tvé tvorby více než nadšená. Děkuji.
S přáním krásného dne
Jasmin de Paris
10.06.2008 10:30:00 | Jasmin de Paris