Anotace: Chtěla bych někdy odejít, prostě otočit to všechno zády ode mě a nevidět si do tváře a nevidět nic a umřít sama v sobě a pak by se možná svět začal hýbat
Básnířko
Co chvíli a vteřinu tišívám dech
A stírám kapky potu z osrdečnic
V těch poloprázdně smutných
podžeberních propastech
mám svoje slůvka, tak toužebně vrtkavá
a přání co mlčí když chci si ho přát
a prsty co mluví
když spánek je opilý a po sklenkách vyspává
dopisy lásce a kletby bílým peřejím
napínám povzdech tisíckrát do noci
a tak jako jiní to dělají
svá probuzená rána bezděčně
s krutostí zabíjím
čechrám si vlasy pro případný prach
a silniční závoj mi usedl na křídla
čas není zlý, jen na lásku je pes
a ty dáváš mi bodláky
bodláky do kapes
a možná bolí to víc
než přál by sis sám
Bodláky svlékni z kabátku,
zkus dnes jít třeba pozpátku,
na ruce dej si maňásky,
hlavně si odpočiň... od lásky
která bolí
Přijde čas, který
jen cukrem solí :-***
19.06.2008 14:40:00 | Levandule
jsem strašně potichu...
09.06.2008 19:48:00 | Trdlo
" do vlasů bláznivej kluk mi bodláky dával, za tuhle kytku pak všechno chtěl mít...."
chtělo by to odvar z nějaké zázračné byliny...aby s tou láskou nebyly takové potíže....*
roboti ti píší: Má Tě Rád...*
09.06.2008 12:58:00 | Severka