Básnířko

Anotace: Chtěla bych někdy odejít, prostě otočit to všechno zády ode mě a nevidět si do tváře a nevidět nic a umřít sama v sobě a pak by se možná svět začal hýbat

Básnířko
Co chvíli a vteřinu tišívám dech
A stírám kapky potu z osrdečnic
V těch poloprázdně smutných
podžeberních propastech

mám svoje slůvka, tak toužebně vrtkavá
a přání co mlčí když chci si ho přát
a prsty co mluví
když spánek je opilý a po sklenkách vyspává

dopisy lásce a kletby bílým peřejím

napínám povzdech tisíckrát do noci
a tak jako jiní to dělají
svá probuzená rána bezděčně
s krutostí zabíjím

čechrám si vlasy pro případný prach
a silniční závoj mi usedl na křídla

čas není zlý, jen na lásku je pes
a ty dáváš mi bodláky
bodláky do kapes
a možná bolí to víc
než přál by sis sám