Návštěvnost
Deset
Deset
Deset kroků od tvých dveří,
vejít se bojím.
Deset kroků od tvých dveří,
mlčím a stojím.
Deset prstů…po nich dlaň,
zlehka bloudí po tvé kůži.
Zápěstí trhá trn, který patříval růži.
Kdo přijde a řekne vstaň?
Ty víš, že nikdo.
A z tvé krásy zbyly jen dva černé potoky
slz smíšených s řasenkou
na mrazivé bílé pustině tvých tváří.
A deset prstů
co už se nepropletou.
vejít se bojím.
Deset kroků od tvých dveří,
mlčím a stojím.
Deset prstů…po nich dlaň,
zlehka bloudí po tvé kůži.
Zápěstí trhá trn, který patříval růži.
Kdo přijde a řekne vstaň?
Ty víš, že nikdo.
A z tvé krásy zbyly jen dva černé potoky
slz smíšených s řasenkou
na mrazivé bílé pustině tvých tváří.
A deset prstů
co už se nepropletou.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
ta bolest z toho až mrazivě vystupuje.. nádherná, působivá báseň :)
23.07.2008 10:15:00 | Emily Winnacott
Krásná- cítím tu bolest
09.06.2008 22:38:00 | SZN
Pěkná.
09.06.2008 13:31:00 | Psavec
hezky si to vyjadril, zvlast nektere pasaze jsou velmi pekne...
09.06.2008 10:42:00 | saddova