S ptačím pírkem napíšu ti tvojí knihu hříchů
všechnu špínu světa vypíšu i bez ostychů
jsem ten co pohladil ti tvojí duši i tvoje záda
hodnej malej kluk,co toužil abys ho trochu měla ráda
popíšu ti tvojí bílou duši tvým dalším černým hříchem
byl jsem vítr,hladil tvojí tvář,teď jsem pouhým vzduchem
už měsíc neslyším slova,čerstý vzduch už dávno nedýchám
nechci tě jinou, z mého života odejít tě nenenechám
pofoukáš mi srdce, na který napíšu s vlastní vinou
že chi tebe a nikdy žádnou jinou..
pojdme si chvili predstavit,ze verime na osud......jeslti si do toho zivota mate vzajemne patrit,vrati se.Jestli je to jenom na tobe,vis,ze jediny reseni je nechat to na ni.......kazdopadne jen pripominam,ze jsem s tebou a ze s tebou i doufam
12.06.2008 23:11:00 | Courtnei
Zohle je krásný...krásně bolaví...píšeš jinak, ale vyvoláváš stále stejně silný emoce.......možná trpíš, ale i když tomu teď třeba nevěříš.....brzy napíšeš něco s větší dávku naděje a pozitivismu
11.06.2008 22:25:00 | Květa