Nenávist

V hlubokém lese, daleko od lidí,
kam ani Jeníček s Mařenkou nevidí.
Tam se dva hluboké pocity perou,
pere se láska se svoji dcerou.

Kdože je dcera té spanilé krásky?
Kdože je dcerou hluboké lásky?
Je to snad bolest, nevděk či trápení?
Copak se nikdy ten pocit nezmění....

Z lásky jest zrozena ta protivná slečna,
po lásce zbyla jen bolest neskutečná.
To slečna dcera zrodila se právě,
ještě je nahá a leží si v trávě.

Ještě je nevinné to lásky dítě,
avšak až vyroste snadno potopí tě.
Matka je milá, dítko však nikoli,
až dítko promluví, tebe to zabolí.

Tak už ti svitlo o koho běží,
domů se sám dostaneš stěží.
S dcerunkou sám s v hlubokém lese,
matička domů tě neponese.

Aby se zrodila,sám si se zasloužil,
dělal si hlouposti, po mě si netoužil,
zůstaň teď s ní, však ona postará se,
aby sis uvědomil, co nedělá se...

Zůstal tam sám s tou podlou dcerou,
asi se spolu teď drasticky perou,
kdežto já už nemám proč se bát,
můžu pokračovat cestou svou
a pořád se jen smát..(a nebo budu dále štkát?)