Anotace: zas jedna z toho slabšího soudku.....ale je podle pravdy a přímo od srdce.....a tak to má snad být(?).
Sbírka: Kdysi dávno
Realita nebo sen,
trochu se v tom ztrácím,
nejdeš dostat z hlavy ven,
furt se k tobě vracím.
Zapomenout bych chtěla,
však způsobů je málo,
kdybych aspoň věděla,
co se mezi námi stalo.
Byla to láska nebo chtíč,
co nás k sobě pojilo,
teď je všechno pryč,
a mě mrzí, že to skončilo(?).
Vinu dávám jen sama sobě,
marně slzy do polštáře roním,
chtěla bych to povědět tobě,
ale podívat do očí se ti bojím.
Co čas jednou vezme,
víckrát nenavrátí zpět.
Ponaučení si sebou nesme,
že těžký je někdy svět...
Nakonec nevíš, jestli to není to nejlepší řešení, i když bolí. Láska bolí vždycky...
25.06.2008 18:57:00 | zzlatý
Verunko, Verunko...nebo zůstaňme u té Polárky;-)...to má být odpověď na Sahulu?..tak pro koho si tak smutná byla, že i slzu by si uronila?
18.06.2008 17:22:00 | Lucilillilinka