Závist
Závist
závidím měsíci,
že tě ve spánku pozoruje
závidím slunci,
že tvou tvář ozařuje
závidím hvězdám,
že je sleduješ
závidím vodám,
kterými pluješ
závidím tvým myšlenkám
chtěla bych je znát
závidím minulým dobám
tos mě ještě měl rád
i přesto že závist nemám ráda
ačkoli jí nastavuju záda
i tak závidím těm,
co jsou kolem tebe
sakra, já závidím všem!
jen nezávidím té ženě
že ji zklameš
jako mě
Copyright © 2008,Caracol
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Závist je mrcha..ale lidská. Taky závidívám, třeba jeho kocourovi, když ho pohladí. Nebo ptákům a motýlům, když mu sedí na okenním parapetu a můžou ho šmírovat. Nu což, jednou snad závidět přestaneme a pak... mám blbej pocit, že budeme závidět znova. Jinde. Ale třeba jenom chvilku a pak už nebude proč. Jednou se to štěstí unavit musí a to by bylo, aby se nezastavilo i u Tebe. Hodně štěstí:-)
30.06.2008 15:23:00 | xavian
ST! hlavně za obsah, pač vím úplně přesně, o čem píšeš, opět básenka jako bys mi ju vytrhla z úst, srdce aj duše ...
20.06.2008 06:27:00 | NikitaNikaT.
Pravdivé , drž se zlatí a není co závidět ... posílám pohlazení ...
20.06.2008 01:59:00 | toužím.jít.dál
