Vyznání 3

Anotace: ...že by už to vyšlo?...

Občas nevím kde mi hlava stojí
když pozoruji oči její
co říká i když hubuje
pak můj rozum jí studuje.

Jsou věci jenž mně u ní bolí
mně ale těžko skolí
mám síly k boji stále dost
lásku k ní mám pro radost.

I když se zlobí,i tak je krásná
to její duše je tak vzácná
pak před ní klidně ustoupím
jí k vůli všechno podstoupím.

Když našel jsem jí v tomto čase
můj život dostal jistý smysl zase
jí chci životem provázet
a s ní jen to krásné nacházet.

Tak nebraň se té touze mojí
přej si ať nás osud navždy spojí
zahoď svoji váhavost
já mám pro Tebe lásky dost.

Když zapomeneš minulost
a odhodíš svou závislost
pak budem spolu šťastně stárnout
ale naše duše budou mládnout.

A až narodí se vnoučata
Tvá duše bude bohatá
až zestárneme v rodině
ať zemřem v jedné vteřině.